Na fyziku s myšlenkovou mapou

Mám rád myšlenkové mapy. Jsou zajímavé a mají ohromný potenciál ve výuce. Většinu článků, které jsem o nich našel se ale omezuje jen na informace „jak tvořit myšlenkové mapy“ nebo „v čem tvořit myšlenkové mapy“, případně „jak používat myšlenkové mapy“. Určitě jsou to užitečná témata. Když jsem se tím vším pročítal, tak jsem si říkal, co nějaké konkrétní ukázky? Těch je míň. Proto vám chci ukázat proč a jak jsem myšlenkovou mapu použil ve fyzice. Konkrétněji při výuce převodu jednotek.

Varování: Když to uvidíte, asi si řeknete něco jako: „to nic není“ nebo „to je tak jednoduché, že je o tom škoda i psát/číst“. Ale to je ta pointa – ono je to jednoduché.

Proč zrovna myšlenkové mapy.

Myšlenkové mapy používám už několik let. Velmi mě mrzí, že existuje tak užitečný nástroj a moc se o něm neví. Proto jsem se rozhodl, že v rámci své výuky budu používat a propagovat myšlenkové mapy. Na začátku jsem měl za cíl, aby žáci sami tvořili mapy. Toto se mi nepodařilo, alespoň ne v masovém měřítku. Pak jsem se rozhodl jinak. Mapy budu tvořit já a pomocí nich vysvětlím látku. Když žáci uvidí tu jednoduchost a krásu, tak se jim to třeba zalíbí. Rozhodně totiž nechci nikoho do ničeho nutit.
Zkusil jsem to. Můj sen, že by si všichni mapu vytvořili sami, se kupodivu nekonal. Ale někteří si tu mapu rádi obkreslili. Další byli líní si tu mapu kreslit a přímo mi řekli, že když ji mám vytvořenou, tak bych jim ji mohl i vytisknout. Hlavou mi proletělo něco nepublikovatelného. Pak jsem si řekl proč ne. Jako není to přesně to, co bych chtěl, ale pořád lepší než nic. Dal jsem jim k dispozici mapu a udělal pokus. Zkusil jsem v různých třídách různý postup. Někde jsem učil „normálně“ a někde „nenormálně“ tj. s použitím myšlenkových map.

Žádné solidní a nevyvratitelné důkazy nemám. Určitě mi dáte za pravdu, že je nemožné najít dvě stejně „schopné třídy“. Tudíž se to nedá jednoduše posoudit. Na složitější metody nemám ani čas ani chuť. Ale to co jsem chtěl říct bylo, že s myšlenkovou mapou se žákům líp učilo, aspoň nám to všem tak připadá.

Snažil jsem se dohledat, jak je ve výuce využívají kolegové. Našel jsem hezký komplexní postup. Nejdřív brainstorming, pak z těch slov poskládat mapu. Tu mapu mají tvořit buď žáci kolektivně na tabuli nebo ve skupinkách. Tento nápad jsem si „uložil do šuplíku“. Rozhodl jsem se mm používat trochu „tradičněji“. Tzn., využiji je jako kostru ke stylu výuky, který běžně používám.

Jak tedy běžně učím?

Na začátku tématu zkusím zjistit, co o něm žáci ví. Někdy si jenom tak povídáme (myslím se tomu říká řízená diskuze), někdy zkusíme pro oživení brainstorming a pokud mám nějakou vhodnou videoukázku, tak šup tam s ní. Pak se podíváme na mapu, tam najdeme většinu toho, o čem jsme mluvili. Navíc žáci vidí, co je bude čekat a mohou se připravit. Dále probíhá hodina „normálně“ tzn. moderované diskuze, problémová výuka (=nadhodím problém, který pak postupně přepracujeme na příklad a ten vypočítáme), video ukázky, animace a frontální výuka. Prostě to, co se mi osvědčilo. Při probírání a zápisu učiva pak máme mapu k ruce jako osnovu. Ano někomu to může připadat jako zatloukání hřebíku mikroskopem. Na druhou stranu, když se ten mikroskop dobře drží a nerozbije se…

Někteří žáci mi říkali, že se podle mapy i učí. Prý je to pro nich dobré, protože: „Se nemusím učit všecky ty blbiny a přitom na nic nezapomenu.“ Teda pokud se náhodou učí. Jsou tam všechny důležité informace a hlavně vazby a vztahy mezi pojmy. Jenom jsme ještě nepřišli na to, jak to udělat, abychom nemuseli počítat příklady a procvičovat.

Tady si dovolím drobnou odbočku: Ptám se žáků, jestli ví o tom, že matematika a fyzika mají hodně společného s hokejem nebo fotbalem? Často mi nevěří a někteří se tomu i smějí. Naštěstí mívám ve třídě „názornou pomůcku“ ve formě někoho, kdo hraje hokej nebo fotbal. Tím myslím organizovaně, ne že si čutá někde na domem. Tak se ho zeptám, jestli zná někoho, komu to jde „samo od sebe“. To u něj vyvolá úsměv. Přitvrzuji a ptám se, co musí dělat on, proto aby mu to šlo. Většina se přizná. Musí trénovat. Najde se ale několik, kteří se nepřiznají. Těch se zeptám, jestli jediné co dělají je, že jezdí na zápasy. Tady už se přizná každý. Počet hodin, které týdně věnují tréninku je různý, ale u ostatních to vždycky vyvolá něco mezi zděšením a údivem. No a v tomto je matika a fyzika podobná sportu. Bez tréninku nejsou výsledky.

Vraťme se k mapám. Postupně jsem si pro sebe kreslil jednotlivé mapy, abych z nich mohl učit. Nakonec se mi podařilo zachytit učivo prvního ročníku na (naší) střední škole ve formě myšlenkových map. V průběhu této práce ve mě klíčila určitá myšlenka. Napíšu tak trochu jinou učebnici fyziky! Trvalo to několik let, ale nakonec se to podařilo. Sami můžete posoudit, jak se mi podařilo. Rozhodl jsem se totiž úvod a první skutečnou kapitolu zveřejnit jako takovou ochutnávku. Ať z této mé činnosti mají něco i ostatní.

Celá ukázka je ke stažení na www.fyzikajinak.cz/stazeni.

Fyzikální jednotky

Pokud vás úvod nezaujme, tak jej klidně přeskočte. Tady se zmíním jen o té kapitole „Fyzikální jednotky“ .
V úvodu kapitoly najdete myšlenkovou mapu, která zachycuje celou kapitolu. Na dalších stránkách pak najdete slovní popis učiva. Možná vás zde zarazí několik věcí. První pravděpodobně bude to, že čtenáři tykám. Přijde mi to vhodnější. Slibuji si od toho, že text nebude tak formální. Nerad bych žáky polekal. Taky se snažím aby texty a úlohy byly formou spíše populární než naučné. Další věcí, která vás asi zarazí je to, že spoustu věcí vysvětluji až možná dost důkladně. Chci aby to pochopil skutečně každý a to i za cenu toho, že to ty chytřejší a fyzikálně zdatnější budu trochu nudit. Proto se snažím alespoň v některých řešených příkladech použít dva různé postupy. Jeden pro „učně“ a jeden pro „maturanty“. Přiznám se ale, že příkladů v textu moc nemám. Přijde mi totiž, že fyzikálních příkladů se povaluje všude dost a navíc mě baví vymýšlet různé příklady „na míru“ dané třídě nebo situaci. Kapitola končí odkazem na webovou stránku. Na této stránce jsou pak odkazy na další materiál, který používám při výuce daného učiva. Plánuji, že sem budu postupně přidávat i zadání úkolů, které používám. Ještě bych zmínil to, že odkazy v textu jsou zapsány dvojím způsobem.
Jednak „normálně“ tzn., www.fyzikajinak.cz/prevody-jednotek a pak je tentýž odkaz ještě ve formě QR kódu:
.
V digitálním textu je toto asi zbytečné, ale v papírové verzi to považuji za vhodné a užitečné.

Doufám, že jsem vás o něco obohatil. Pokud Vás tento můj „partizánský počin“ zaujal a chcete se o tom dozvědět něco víc, tak můžete na www.fyzikajinak.cz
Za jakoukoli konstruktivní kritiku a klidně i nekonstruktivní pochvalu budu rád, tak se nestyďte mi napsat. Třeba sem do komentáře nebo na email@fyzikajinak.cz Pokud mi dáte svolení, tak možná použiji váš komentář veřejně.

Díky Jindřich Zdráhal